100 let Selské jízdy

Akce začíná slavnostním průvodem jezdců na koních a v kočárech z Ovocného trhu a pokračuje ulicemi historického centra
až na Václavské náměstí, kde proběhne pietní akt.

Událost se koná pod záštitou starostky MČ Praha 1 Mgr. Terezie Radoměřské a ministra zemědělství Mgr. Marka Výborného
ve spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR.

Historie Selské jízdy: Tradice českého venkova

Selská jízda je jedinečná česká tradice, která sahá až do počátku 20. století. Vznikla jako projev vlastenectví, hrdosti na venkovské kořeny a úcty k půdě, hospodářství a koním – věrným společníkům sedláků. První organizované selské jízdy se začaly objevovat po vzniku samostatného Československa, v době, kdy si zemědělci chtěli symbolicky připomenout svou roli při budování republiky.

Nejstarší doložené selské jízdy vznikali ve 20. letech 20. století, přičemž za oficiální začátek tradice se považuje rok 1925, kdy se tyto slavnosti začaly pořádat pravidelně v různých regionech. Jezdecké průvody, často v tradičních krojích, doprovázené hudbou, slavnostmi a kulturním programem, se staly významnou událostí místních komunit.

Selské jízdy nejsou jen historickou připomínkou, ale i živým odkazem na pevné pouto mezi člověkem, přírodou a zemědělskou prací. V období totalitního režimu byla Selská jízda zakázána, dokonce 6 členů bylo odsouzeno k trestu smrti.
Po roce 1989 zažila znovuzrození a dnes se snažíme znovu dostat do povědomí a zájmu veřejnosti i celé generace.

Rok 2025 tak přinese významné jubileum – 100 let od založení tradice Selské jízdy. Oslavy v Praze budou nejen poctou minulosti, ale i nadějí, že tento krásný symbol českého venkova bude žít i v budoucnosti.

Zakladatelé a významné osobnosti Selské jízdy: Pocta českému venkovu

František Rýdl – Iniciátor tradice
Za prvního skutečného zakladatele je považován František Rýdl, sedlák z Chrášťan u Prahy. Jeho snaha o obnovení hrdosti na selský stav vedla k uspořádání první Selské jízdy v roce 1925. Rýdl se nebál prosazovat své myšlenky veřejně a stal se vzorem pro další hospodáře, kteří v něm viděli vůdčí osobnost.

Antonín Švehla – Duchovní vůdce selského hnutí
Antonín Švehla (1873–1933), předseda vlády a přední představitel agrární politiky, sice Selskou jízdu přímo nezaložil, ale jeho odkaz je s ní úzce spojen. Vycházel z venkovského prostředí a celý život bojoval za důstojnost zemědělství. Po jeho smrti se mnohé jízdy konaly na jeho počest, a jeho hrob v Hostivaři je dodnes poutním místem selské tradice.

Rudolf Beran – agrárník a politický následovník Švehly
Rudolf Beran (1887–1954) byl významným československým politikem, předsedou Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (tzv. agrárníků) a v roce 1938 také československým premiérem. V politickém i ideovém smyslu byl přímým následovníkem Antonína Švehly a sdílel s ním hlubokou víru ve význam českého venkova a selského stavu pro stabilitu státu.
I když se sám neúčastnil organizace konkrétních Selských jízd, podporoval je jako součást širšího agrárního hnutí. Ve 30. letech byl jedním z těch, kdo přispívali k ideologickému zakotvení selské tradice jako projevu „národní, k půdě připoutané síly“.
Beran vnímal selské hnutí jako pilíř konzervativní hodnotové stability a zdůrazňoval morální autoritu sedláků v časech politické nejistoty. Po Mnichovu vedl snahu o konsolidaci společnosti, ale jeho politická kariéra skončila po nástupu komunismu, kdy byl uvězněn a roku 1954 zemřel ve vězení v Leopoldově.

Fotogalerie

Lomnice nad Popelkou 2024